Přejít k obsahu


Využití simulační výuky při odborných cvičeních oboru zdravotnický záchranář

Citace:
REICHERTOVÁ, S., PISTULKOVÁ, A., PFEFFEROVÁ, E. Využití simulační výuky při odborných cvičeních oboru zdravotnický záchranář. Plzeň, 2018.
Druh: PŘEDNÁŠKA, POSTER
Jazyk publikace: cze
Rok vydání: 2018
Autoři: Mgr. Stanislava Reichertová , PhDr. Alena Pistulková , Mgr. Eva Pfefferová ,
Abstrakt CZ: Studijní obor zdravotnický záchranář je zařazen do studijního programu specializace ve zdravotnictví. Jedná se o tříleté prezenční bakalářské studium, které je zakončeno obhajobou bakalářské práce a praktickou a ústní státní závěrečnou zkouškou. Studijní obor zdravotnický záchranář je koncipován rovnováhou mezi teoretickou výukou a odbornou praxí. Odborná Teoretické znalosti a teoretická příprava jsou v medicíně samozřejmostí a tvoří jak základ, tak velkou část výuky. Současně, ale existuje v medicíně celá řada praktických dovedností, z nichž část má charakter život zachraňujících výkonů. Řada klinických situací vyžaduje přiměřeně rychlou sekvenci diagnostických a terapeutických kroků a kombinaci praktické aplikace znalostí a manuálních dovedností. O tom, že na rychlosti a správnosti provedení jednotlivých úkonů často závisí život člověka, nás přesvědčuje každodenní praxe. Současně je důležité si uvědomit, že většina chyb spojených se zdravotní péčí připadá na pochybení lidského faktoru. Části z nich se dá předejít současně je třeba si uvědomit, že málokdy je jejich důvodem nedostatek znalostí. Problém je většinou v neschopnosti studenta přenést teoretické znalosti do praxe. K výuce medicíny nestačí pouze teorie a učebnice, ale je třeba praktická výuka při konkrétních zdravotních situacích. Možnosti praktické výuky u reálného pacienta jsou v neodkladné medicíně z nejrůznějších důvodů omezené. Konkrétní situace se může vyskytovat ojediněle, zákrok v bezprostředním ohrožení života nelze svěřit do nezkušených rukou a tyto situace často přicházejí neplánovaně a zcela neočekávaně. Řešením těchto situací může být simulační výuka, která nabízí možnost přenesení teoretických znalostí studentů do praxe. Tento druh výuky umožňuje nácvik dovedností v reálném prostředí bez ohrožení zdraví a života pacienta. Pomocí simulační výuky lze jednotlivé situace různě modelovat a upravovat. Z pohledu studenta se jedná o bezpečnou efektivní a atraktivní metodu výuky. Simulační výuku lze využít jak při nácviku zdánlivě jednoduchých výkonů, jako je odběr biologického materiálu, nácvik problematické komunikace s hluchým či slepým pacientem, tak při závažných zranění a akutních stavů, ale také lze nacvičovat stavy, kdy nastane chyba ze strany zdravotníka. Tato metoda inscenační výuky vede k rychlému osvojení látky. Studenti mají možnost opakovaného kontaktu s určitým onemocněním či stavem, který je možné vystupňovat až do stavu bezprostředního ohrožení života pacienta a to bez rizika poškození jeho zdraví. Opakované cvičení modelových situací zajistí studentům dostatečnou přípravu na jejich náročnou profesi. Reálnost jednotlivých modelových situací, ale klade také vysoké požadavky na vyučujícího. Každá situace - kazuistika musí být důkladně připravena a technicky zajištěna. Student dostane základní informace o stavu pacienta a jeho úkolem je provedení správné intervence, v průběhu modelace je možná úprava situace vyučujícím dle prováděného postupu studenta. Na konci výuky je nutné vždy zhodnocení situace jak ze strany vyučujícího, tak ze strany studenta, který provede sebereflexi. Jednou z možností, kde lze tento typ výuky lze uplatnit jsou také metodická cvičení pořádaná naší katedrou, která probíhají právě formou simulační výuky. Reálnost jednotlivých modelových situací je zaručena jednak tím, že se jedná o skutečné situace z praxe našich vyučujících a dále zajištěním reálného maskování, prostředí terénu a pomůcek k dané situaci. Podmínkou úspěšného zvládnutí m
Klíčová slova

Zpět

Patička