Přejít k obsahu


Využití simulační výuky při praktické výuce oboru zdravotnický záchranář

Citace:
REICHERTOVÁ, S., PFEFFEROVÁ, E. Využití simulační výuky při praktické výuce oboru zdravotnický záchranář. Plzeň, 2018.
Druh: PŘEDNÁŠKA, POSTER
Jazyk publikace: cze
Rok vydání: 2018
Autoři: Mgr. Stanislava Reichertová , Mgr. Eva Pfefferová ,
Abstrakt CZ: Teoretické znalosti a teoretická příprava jsou v medicíně samozřejmostí a tvoří jak základ, tak velkou část výuky. Současně, ale existuje v medicíně celá řada praktických dovedností, z nichž část má charakter život zachraňujících výkonů. Řada klinických situací vyžaduje přiměřeně rychlou sekvenci diagnostických a terapeutických kroků a kombinaci praktické aplikace znalostí a manuálních dovedností. O tom, že na rychlosti a správnosti provedení jednotlivých úkonů často závisí život člověka, nás přesvědčuje každodenní praxe. K výuce medicíny nestačí pouze teorie a učebnice, ale je třeba praktická výuka při konkrétních zdravotních situacích. Možnosti praktické výuky u reálného pacienta jsou v neodkladné medicíně z nejrůznějších důvodů omezené. Konkrétní situace se může vyskytovat ojediněle, zákrok v bezprostředním ohrožení života nelze svěřit do nezkušených rukou a tyto situace často přicházejí neplánovaně a zcela neočekávaně. Řešením může být simulační výuka, která nabízí možnost přenesení teoretických znalostí do praxe. Tento druh výuky umožňuje nácvik dovedností v reálném prostředí bez ohrožení zdraví a života pacienta. Pomocí simulační výuky lze jednotlivé situace různě modelovat a upravovat. Z pohledu studenta se jedná o bezpečnou a atraktivní metodu výuky. Simulační výuku lze využít jak při nácviku zdánlivě jednoduchých výkonů, jako je odběr biologického materiálu, nácvik problematické komunikace s hluchým či slepým pacientem, tak při závažných zranění a akutních stavů, lze nacvičovat stavy, kdy nastane chyba ze strany zdravotníka. Při tomto typu výuky mají studenti možnost opakovaného kontaktu s určitým onemocněním či stavem, který je možné vystupňovat až do stavu bezprostředního ohrožení života pacienta a to bez rizika poškození jeho zdraví. Každá situace - kazuistika musí být důkladně připravena a technicky zajištěna. Student dostane základní informace o stavu pacienta a jeho úkolem je provedení správné intervence, kompletní zajištění a následné předání pacienta v reálném čase. Podstatou této metody výuky je nejen správný postup při řešení situace, ale také aktivní přístup, poznání a ověření nejrůznějších variant řešení, vzájemná komunikace v týmu, pochopení chování pacienta, posouzení vhodnosti či nevhodnosti postupu jednotlivých členů týmu a případná spolupráce s dalšími členy zdravotního týmu či se složkami IZS. Hlavním cílem zařazování simulační výuky do procesu vzdělávání je individuální přístup ke studentovi možnost jeho seberealizace a motivace k vyzkoušení si poskytování odborné zdravotní péče a první pomoci v reálných podmínkách praxe. Důležitou podmínkou kvality tohoto typu výuky je zpětné vyhodnocení situace jak ze strany vyučujícího, tak ze strany studenta a sebereflexe každého studenta. Opakované cvičení modelových situací zajistí studentům dostatečnou přípravu na jejich náročnou profesi. Tato potřeba současné praxe klade vysoké požadavky na odbornou přípravu zdravotnických záchranářů. Simulační výuka je jednou z cest jak tyto požadavky naplnit a připravit tak absolventy oboru zdravotnický záchranář na jejich budoucí profesi. Včasná a správná diagnostika v přednemocniční neodkladné péči zásadně ovlivňuje příznivou prognózu a následnou kvalitu života pacienta.
Klíčová slova

Zpět

Patička