Přejít k obsahu


Město Sušice a jeho poddaní. K úloze a významu vrchnostenského hospodaření v královských městech v raném novověku

Citace:
LHOTÁK, J. Město Sušice a jeho poddaní. K úloze a významu vrchnostenského hospodaření v královských městech v raném novověku. 1. vyd. Praha : Scriptorium, 2018, 941 s. ISBN: 978-80-261-0651-7
Druh: KNIHA
Jazyk publikace: cze
Anglický název: The Town of Sušice and Its Serfs. To the and Importance of the Seignorial Economy in Royal Towns in the Early Modern Period
Rok vydání: 2018
Místo konání: Praha
Název zdroje: Scriptorium
Autoři: PhDr. Jan Lhoták Ph.D.
Abstrakt CZ: Kniha se pokouší přispět ke složitému problému hospodářského vývoje českých zeměpanských měst v pobělohorské době. Zaměřuje se na jeden vybraný problém: zkoumání městské feudalizace, tzn. na rozbor významu a rozsahu jejich vrchnostenských aktivit. Analytickou část knihy tvoří celkem šest kapitol, které nazírají městský velkostatek ze tří rovin. Každá z nich je nejprve přehlédnuta v obecných souvislostech (kapitoly 2, 4 a 6), následuje rozbor situace zúženou optikou na konkrétním příkladu (kapitoly 3, 5 a 7). Za předmět mikrostudia bylo zvoleno město Sušice v jihozápadních Čechách, které nijak nevybočovalo z průměru jak rozsahem svého velkostatku, tak specifiky svého vývoje. Prvním tématickým okruhem výzkumu je postižení rozsahu a významu městského pozemkového příslušenství ve feudálním uspořádání Čech a definování způsobů, jakými městská panství vznikala. Druhé téma analýzy se zaměřuje na ekonomický přínos velkostatku pro městské hospodaření. V první fázi města pouze extenzivně zvětšovala své pozemkové domény s minimálním zájmem o režijní hospodaření. Na základě hospodářského chování šlechty však i města začala s budováním výrobních provozů s cílem zvýšit své příjmy. Od druhé poloviny 15. století budovala rybníky a po zhruba 100 letech začala se systematickým budováním sítě poplužních dvorů. Nejpozději zahájila výstavbu vrchnostenských pivovarů. Sama města však nepřinesla podstatnější inovaci (výjimkami byli někteří autoři hospodářských pojednání měšťanského původu) a omezila se na pasivní napodobování šlechtických vzorů. Poslední rovina výkladu si všímá úlohy města jako vrchnosti vzhledem ke svým poddaným. České dějepisectví se pokoušelo vnímat městské vrchnosti jako mírné, protože chápalo měšťanstvo jako stav stojící nejblíže poddanského obyvatelstva. Působil tu také moment husitské tradice, protože města většinou přijala utrakvismus. Počáteční situace byla výsledkem složitých právních vztahů. Jednotlivé části panství měly odlišný právní původ – záduší, šosovní vesnice i klasické alody. Požár zemských desek v roce 1541 a následné intabulace ve spojení s dlouhým bezvládím a následným posílením politické moci v pohusitském století tyto rozdíly stíralo. Konfiskace let 1547 a 1620 tomu poté napomohly. Stejně jako na šlechtických velkostatcích, také města kontrolovala pohyb svých poddaných a pokoušela se otupovat jejich privilegované postavení (domažličtí Chodové). Rozsah robot zůstával do třicetileté války nízký. Po polovině 17. století ale začaly narůstat a také v dalších oblastech se postavení poddaných na městských panstvích zhoršovalo. Městské vrchnosti zabíraly poddanskou půdu k rozšiřování dvorového hospodaření, omezovaly pohyb poddaných v důsledku nedostatku pracovních sil a navyšovaly roboty. Nucenou práci bylo možno na rozdíl od šlechtických panství více uplatňovat i v samotných městech (údržba obecních budov, dovoz soli atd.). Města také odstraňovala poslední zbytky starších právních vazeb (šosovní vesnice města Jaroměře). Poddaní reagovali sepisováním stížností nadřízeným institucím. Došlo i k zapojení do velkých selských povstání v letech 1680 (Polička) a 1775 (Trutnov). Významným zdrojem konfliktů mezi poddanými a vrchnostmi se stala od 80. let 18. století raabizační úprava feudální renty. Původně pouze peněžní plat se v období napoleonských válek a po finančním patentu z roku 1811 začal vyžadovat i v naturálním obilí či jeho peněžním ekvivalentu (dle tržních cen obilí). Poddaní to chápali jako porušování dohod z období parce
Abstrakt EN: The aim of this book lies in its contribution to a complex problem of economic development of Czech landowning towns in the post-White Mountain period. The research is focused on a selected problem of town feudalisation, i. e. analysis of the importance as well as extent of their seignorial activities. Analytic part of the book consists of six chapters introducing the topic of the borough landed estate in three levels. Each of them is firstly outlined in general conditions (chapters 2, 4 and 6), then followed by the analysis of the situation based on a particular example (chapters 3, 5 and 7). The town of Sušice in South-West Bohemia, as a subject of the microstudy, is an example of an average town in terms of the extent of its landing estate as well as specifics of its development. The first part of the research lies in the description of extent and importance of borough landing estates in feudal organisation of the Czech state as well as the definition of ways, how they came into existence. The second topic of the analysis focuses on economic contribution of a landing estate to the town´s management. Towns used to enlarge their land domains extensively with only minimal interest in central administration. Towns began their building activities in the field of manufacturing operations with the aim of increasing income inspired by the economic behaviour of nobility. The first fish ponds were being built since the second half of the 15th century and systematic network of Maierhofs (poplužní dvory) was realized 100 years later. Seignorial breweries began their existence as the last. Towns themselves did not bring more substantial innovation (some authors of economic treatises of town origin were only exceptions) and limited themselves to passive immitation of aristocratic models. The final part of the topic pays attention to the role of the town as a landlord towards their serfs. Czech historiography tried to understand town landlords as mild, because townspeople as an estate were neraest to serf people. There is also evident influence of Hussite traditions, because towns usually accepted the utraquism. Initial situation was an output of complicated legal relations. Particular parts of dominions used to be of different legal origin – church property (záduší), borough villages and also classical allods. The fire of the tabulae terrae, register of landed property, in 1541 and consequent intabulations in connection with a long interregnum and consequent strengthening of political power in the post – Hussite century removed the differences. Confiscations between the years 1547 and 1620 helped all the situation. Towns, as well as aristocratic landed estates, also controlled movement of their serfs and tried to lower their privileged status (Chodové from Domažlice). The extent of corvee remained low until the Thirty Years´ War. The situation started to change (increase) after the half of the 17th century, when the status of serfs on town dominions deteriorated in further areas. Town owners seized serf land for enlargement of the dominions´ economy, limited the movement of serfs in consequence with shortage of labour forces and increase of corvee. Compulsory labour could have been carried out in towns (maintenance of common buildings, import of salt and the like) themselves in contrast to aristocratic dominions. Towns also removed the last remains of earlier legal bonds (serf village of the town of Jaroměř). Serfs reacted by drawing up complaints
Klíčová slova

Zpět

Patička